Když se muž chová divně

Pokud se chová muž divnÄ›, je dost možné, že na to jeho žena pÅ™ijde. Jakmile na to pÅ™ijde, pak by mÄ›l muž poÄítat s tím, že se strhne lavina otázek.

Mnoho mužů to má dnes tak, že kolikrát ženÄ› nechtÄ›jí říct, co je trápí nebo jakému problému musejí zrovna Äelit. NÄ›co takového ale není dobÅ™e a to zejména, pokud jste s danou osobou ve vztahu.

Jestliže nebudete s osobou, se kterou jste ve vztahu, komunikovat, je dost možné, že to nedopadne příliÅ¡ dobÅ™e. Pokud se navíc zaÄnete chovat divnÄ› kvůli tomu, že máte nÄ›jaké problémy v práci, mÄ›li byste to ženÄ› říct, protože by si mohla zaÄít myslet, že se divnÄ› chováte kvůli ní a kvůli tomu, že nÄ›co provedla nebo například kvůli tomu, že jste si naÅ¡li milenku.

Mnoho žen velmi Å¡patnÄ› snáší, pokud s nimi jejich poloviÄka nekomunikuje a není schopna se podÄ›lit o dobré i Å¡patné zprávy. Mohlo by to na konec dopadnout tak, že kvůli tomu, že se svou poloviÄkou nechcete komunikovat, se daná poloviÄka rozhodne s vámi rozejít, jelikož z vás nebude mít dobrý pocit.

Opravdu je velmi důležité ve vztahu komunikovat a to i o vÄ›cech, které se vám zrovna nepovedly. VaÅ¡e drahá poloviÄka vás jistÄ› podpoří a je možné, že vám zkusí dát i nÄ›jaký návrh Å™eÅ¡ení, který by mohl pomoci.

Mnoho lidí má tendenci se před ostatními uzavírat, když nastane nějaký problém. Bylo by ale dobré, pokud by se něco takového nestávalo a to už jen proto, že z toho může vzniknout problém, který vůbec vzniknout nemusel.

Je dobré komunikovat, protože právě díky komunikaci se vám může i ulevit, což je něco, co mnoho lidí ocení.

Když se muž zaÄne chovat divnÄ›, rozhodnÄ› ho žena zaÄne podezírat a to z celé Å™ady vÄ›cí. PrávÄ› z toho důvodu je nejlepší, pokud muž ženÄ› rovnou Å™ekne, že má například problémy v práci. Komunikace je opravdu velmi důležitá. Nenechejte to zajít až příliÅ¡ daleko, protože byste toho na konec mohli litovat.

Šmigrustníci

Spoustou zvyků a tradic je období Velikonoc protkáno až do dneÅ¡ních dnů. ObzvláštÄ› na ValaÅ¡sku je umocnÄ›n tento zvyk pohostinností místních obyvatel. A rovněž malebnou přírodou, ve které se svátky jara oslavují. Kraj, kterému vládne pohanský bůh Radegast , ctí tyto tradice už od Ätrnáctého století. PondÄ›lní pomlázku, která je ve valaÅ¡ském nářeÄí nazývaná Å¡migrust, pÅ™ipravují rodiny už nÄ›kolik dnů dopÅ™edu. V souÄasné dobÄ› už zapomenutá zvyklost klepání tu bývá na Velký pátek poÄátkem oslav. Malí chlapci se sejdou uprostÅ™ed vesnice vybaveni hrkaÄi a Å™ehtaÄkami a oznamují vÅ¡em, že nastal Äas modliteb namísto zvonů, které odletÄ›ly do Říma. V tento den se rovněž chodí Äistit studánky. Protože voda z nich má uzdravující sílu. A také kvůli tomu, že z pátku na sobotu se o půlnoci otevírá zemÄ› a vydává svoje poklady. A kdo by si nechal takovou vzácnou událost ujít.

Staré zvyky spojené s pondÄ›lní pomlázkou jsou udržovány nejen vystoupením místních folklórních souborů, ale i tím, že  koledníci chodí hromadnÄ›. A navíc si u této příležitosti oblékají s hrdostí místní kroje. Rovněž spoleÄná bývá i pomlázka – obří tatar dosahující až tří metrů. Který je nesen uprostÅ™ed průvodu. KarabÃ¡Ä má navíc každý koledník svůj vlastní. Obdarováváni bývají dívkami ruÄnÄ› malovanými kraslicemi s typickým valaÅ¡ským vzorem. A ženy jim napeÄou a nabídnou tradiÄní vdolky, beránky Äi Boží milosti. Pro zahřátí nalejí skleniÄku slivovce Äi hruÅ¡kovice. A na tatar jim uvážou barevnou pentli.

V souÄasné dobÄ› se tradice proměňují. ObzvláštÄ› ve velkých mÄ›stech, ve kterých už pro krojované průvody není vhodný prostor. Ale znalost pletení pomlázky se dodnes pÅ™edává z generace na generaci. Už malí chlapci si dokážou uplést karabáÄ  ze tří prutů. A s vÄ›kem dosahují mistrovských Å¡estnácti prutových. Zvyk barvení vajec se rovněž zachoval. Jenom způsob jejich zdobení se Äasem promÄ›nil. DÄ›vÄata Äasto využívají moderní výtvarné techniky. Maminky mají pro koledníky napeÄeno velikonoÄní cukroví a ti dospÄ›lí urÄitÄ› nepohrdnou Å¡tamprli nÄ›Äeho ostÅ™ejšího.

Muži v kuchyni

Pro většinu mužů je vaření španělskou vesnicí. Hrdě o sobě prohlašují, že si tak nanejvýš dokážou uvařit čaj. Najdou se však tací, kterým se vaření stane nejen koníčkem, ale mnohým celoživotním zaměstnáním. Ve kterém se snaží, jak jinak, dosáhnout co nejlepších výsledků. Jejich největší výhodou je kreativita, s jakou k vaření přistupují. A vnášejí do tohoto oboru hodně nových chutí a vůní. Navíc mezi sebou rádi soutěží. Což je vede k neustálému zdokonalování a vytváření originálních jídelníčků. Se kterými vyjíždějí na soutěže, pořádané po celém světě. Úspěšných šéfkuchařů, kteří si z nich vozí ocenění, máme v současné době i v naší zemi několik.

Velkou popularitu mužského vaření se podařilo rozvinout snad nejznámějšímu českému kuchaři – Zdeňku Pohlreichovi. Který kromě toho, že vlastní svoji restauraci, ve které mohou návštěvníci jeho speciality ochutnat, na televizních obrazovkách ve svých pořadech přitáhl pozornost k tomuto ušlechtilému koníčku mnoho mužů. A ze světa si přivezl mnohá ocenění. Jeho pokračovatelem, který se rovněž objevuje často v televizních kuchařských show, je Marek Škoda. Přestože svoji restauraci nevlastní, vyšly mu už dvě kuchařské knihy. Ve kterých se se čtenáři dělí o své recepty. Přestože není kuchařem vyučen, v mnohém je pro ně inspirací a zdrojem dobrých nápadů.

Ital Emanuele Ridi se objevil v naší republice před dvaceti pěti lety. Během kterých si vybudoval kuchařskou kariéru, se kterou naše jídelníčky obohatil italskými specialitami. Které v té době znalo jenom pár gurmánů. Jeho zásluhou se dokonce televizní štáby vypravily do jeho rodiště. Kde přímo z originálních surovin předvedl, co všechno se dá z těstovin, sýrů, mořských plodů, rajčat, paprik a dobrého koření vytvořit. Jemu dneska můžeme poděkovat za osvěžení letního menu. Rychlého a chutného. Rovněž britský šéfkuchař Gordon Ramsey, majitel několika restaurací, které získaly už 16 michelinských hvězd, inspiroval natáčení pořadu Ano šéfe. Čímž se rovněž zasloužil o rozvoj tohoto kulinářského oboru u nás.